Špatná situace není jen u nás, ale i v okolních zemích.

Velké ekonomické propady

Podívejme se nejprve na Českou republiku. Po výborném začátku roku 2020 přišlo zastavení cestovního ruchu prakticky na nulu a nezachránilo ho ani částečné oživení v průběhu letních měsíců. Hotely a restaurace jsou u nás uzavřeny již od prosince, přestože poptávka po jejich službách je stále velká. "Turisté mají zájem o cesty do naší země. Převládá však velká míra nejistoty, " řekl Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism pro portál businessinfo.cz. Turistický ruch se tu za ostatní měsíce propadl téměř o polovinu. Abychom byli konkrétní, v uplynulém roce se v České republice ubytovalo o 11 milionů hostů méně než v roce 2019. Je tedy jasné, že takový strmý pád mnohé provozy nepřežili i navzdory státním podporám. Analytici odhadují, že ztráty se pohybují na úrovni dvě stě miliard korun. Nemluvě o tom, kolik lidí bylo v těchto odvětvích propuštěných.

Pokles polské ekonomiky

O nic lepší situace není ani v Polsku. V současnosti jsou v zemi uzavřené všechny hotely, wellness centra, služby restaurací fungují pouze na telefonickou objednávku, případně výdejní okénko. Polská ekonomika přitom každým rokem nepřetržitě rostla třicet let. V důsledku pandemie však nyní klesla o téměř tři procenta. Poláci přitom v únoru zkusili otevřít s omezeními lyžařské svahy a kina, ale optimismus trval jen krátce. Počet nových případů pandemie začal narůstat, a tak se omezení opět zpřísnily.

Vážná situace je také v Maďarsku.

Tamní hoteliéři a majitelé gastro provozů chtějí otevírat i přes zákaz, protože podle nich je jejich situace beznadějná. Nejhorší ovšem je, že v zemi na Balatonu  začala již třetí vlna pandemie. V průběhu druhého a třetího čtvrtletí vykazovala navíc maďarská ekonomika nejslabší výkonnost v zemích Višegrádské čtyřky. Je tedy jasné, že dostat se z této zapeklité situace bude pro Maďarsko velmi náročné a ozdravování může trvat několik let.

Vůbec nelze závidět Rakousku. Alpská země, jejíž ekonomika je postavena především na zisku z cestovního ruchu, za posledních 13 měsíců hodně vytrpěla. Slovenka Katarína Furdeková, která již sedm let pracuje právě v této zemi v oblasti wellness, ví o tom své. "O práci jsem přišla ze dne na den. Vůbec jsem si nepřipouštěla a ani mi nenapadlo, že se něco takového může stát. Dokonce jsem této situaci nevěnovala přílišnou pozornost, dokud jsem neviděla dění v Itálii, které je jen několik kilometrů od mého tehdejšího pracoviště. " Jak dále doplnila, citelná je zejména absence Němců. "V Rakousku trávili volný čas, vánoční a velikonoční svátky. Je to jejich životní styl. Teď ale chybí. "  Takový škrt rakouská ekonomika výrazně pocítila i na ekonomických výnosech. "Bez práce zůstaly stovky lidí, mnoho cizinců, a to i přes lepší situaci během uplynulého léta. Dosud nevím, co bude dál, jestli se tam vrátím a kdy, " poznamenala.

Rakouští majitelé hotelů a gastro provozů však naplno využívají pomoc od státu. I proto v mnoha zařízeních probíhají rekonstrukce, nakupují se nové produkty, hotelový textil či nábytek .Situace byla donedávna zvládnutelná, ale pokud bude současný stav pokračovat, tak to prostě bude pro podniky likvidační. Myslím, že se bude opakovat scénář z loňského roku. Po částečném uvolnění opatření v průběhu léta se situace s příchodem chladnějších měsíců zhorší a provozy budou opět zavírat, " řekla svou vizi na závěr.

Je tedy jasné, že koronakrize v segmentu horeca naplno udeřila a nikdo neví, co bude dál. Zatímco někteří jsou optimisté, jiní to nevidí tak růžově. Všichni se ale dívají s nadějí do budoucnosti. I předpovědi odborníků jsou konečně optimističtější, a tak zůstává věřit, že konec pandemie je přede dveřmi a vše se vrátí do starých kolejí. Nepůjde to však ze dne na den. Proto se majitelé hotelů a restaurací musí obrnit velkou dávkou trpělivosti s vidinou lepšího zítřka.